Kočičky - Marťánka a Jerrynky stránka....

aneb kocouří výbavička

Misky na papání – musíte je mít připravené, nejlépe dvě až tři samostatné, aby se daly samostatně čistit. Měly by být mělké, protože kocouři i kočičky si nerady v jídle máchají čumáček (objem asi 200 ml) a musí mít na spodní straně gumové zarážky, jinak by kocouř běhal za miskou po celém bytě, a to by naštvalo nejenom jeho, ale i vás. Misky byste měli umístit na klidné místo, např. někde v koutě, tak aby kotě při jídle nebylo vyrušováno. Je to důležité hlavně ze začátku, než si na vás zvykne.

Papat by měl zpočátku to, na co byl dosud zvyklý, a záleží na vás, zda posoudíte, že to je to nejlepší pro něj i pro vás. Pokud budete chtít stravu změnit, budete to muset dělat promyšleně a dlouhodobě. Rázný přechod na jinou stravu by mohl mít špatný vliv na zažívání a ani kocouř by z toho velkou radost neměl.

Záchůdek – ten musíte mít. V obchodech najdete jak záchůdky pro koťata, které jsou malé a nízké, aby do něj ještě nemotorné kotě mohlo, tak záchůdky pro dospěláky kocouře. Ty jsou větší, hlubší a mají snímatelný okraj, který má zabraňovat vyhrabávání podestýlky. Pak jsou záchůdky kryté, které vypadají jako přepravka. Ale nejsou. Jsou různé druhy, některé mají nahoře filtrovací zařízení, které má zabraňovat šíření zápachu (musí se do nich kupovat speciální filtry), mohou mít i vstupní dvířka, která jsou připevněna jen nahoře a otvírají se dovnitř i ven.

Ale základním pravidlem je, že záchůdek musí být tak velký, aby se v něm kocouř mohl otočit, vyhrabat díru a pak se zase otočit a díru zahrabat. Někteří kocouřové jsou však v zahrabávání tak urputní, že polovinu podestýlky vyhrabou na podlahu. V tomto případě je na řadě záchůdek s velmi vysokým okrajem. Takový se ovšem neprodává, a tak nezbývá než vytvořit si záchůdek vlastní z nějaké přepravky, anebo zakoupit záchůdek krytý. Z vlastní zkušenosti vím, že takové kocouří dobře zpracované a vyprodukované papání nezachytí ani ten nejlepší filtr a ani dvířka, která se tváří vzduchotěsně, a proto koupě takto vybaveného záchůdku by se brzy projevila jako zbytečná investice. Ať už se rozhodnete jakkoliv, dejte záchůdek na nějaké klidné místo. Kočky mají rády klid a pokud byste záchod dali na nějaké hodně frekventované místo, nebo vedle hlučné pračky, kocouř by tam pak nechtěl chodit a to by byl průůůůšvih.

Stelivo? Nejlépe nějaké hrudkující.(Benko, Bio stelivo), v obchodě vám jistě poradí. Pak potřebujeme „něco“ čím to „tamto“ budeme vybírat, ano lopatku, barva a tvar je myslím čistě jenom podle vašeho gusta.

V poslední době se objevilo “zázračné stelivo“, které je vytvořeno z bílých nebo z bílomodrých kuliček, které moč a její pach absolutně pohlcují. Po použití se zbarví dožluta a zůstávají sypké a připravené k dalšímu použití. Nemusí se nic čistit ani vybírat hrudky. Obecně jeden sáček by měl stačit jedné kočce na jeden měsíc. S počtem koček se počet sáčků zvyšuje.

Záchůdek bychom měli čistit (vybírat použité stelivo) tak často, jak jen to jde, minimálně jednou denně. Kočičky jsou totiž strašně čistotné, a kdyby měly chodit do špinavého a zapáchajícího záchůdku, nemuselo by se jim to líbit a následky by se pak nemusely líbit ani vám. Podestýlku můžete také provonět sypkým „Deolitem“, který kočkám voní a vlastně nám lidem taky. Tím, že záchůdek budeme čistit často a pravidelně, předejdeme hlavně zápachu a tvorbě choroboplodných zárodků, a to že máte doma kocouře pak podle pachu ani nikdo nepozná.

Také byste měli vědět, že výkaly se stávají nakažlivými asi až po 36 hodinách (pokud v nich nějaké bakterie jsou). Záchůdek by se měl také jednou za čas úplně vyčistit, tzn. vybrat veškeré dosavadní stelivo, záchůdek dobře vymýt a vydezinfikovat a pak nasypat čerstvé stelivo. Knihy tvrdí, že toto by se mělo provádět každý týden, ale myslím, že jednou nebo dvakrát měsíčně to stačí. Může se také stát, že kocouř pak na záchůdek nebude chtít chodit, protože už z něj nebude cítit svůj vlastní pach a pach dezinfekce mu bude vadit. V tom případě někdo doporučuje vložit do záchůdku nějaké staré výkaly, ale já to vždy řeším sypkým Deolitem – ten voní tak krásně, že našeho kocouře dokonce přiláká a i ve vydezinfikovaném záchůdku se mu líbí.

Budete potřebovat zvláštní odpadkový koš, kam budete použité stelivo vyhazovat (samozřejmě nejlépe do igelitového pytle). Ten se musí také pravidelně čistit.

Pelíšek by měl být měkký, dostatečně velký, měl by být někde v teple a určitě někde blízko vašeho pelíšku. Zpočátku tam koťátko vůbec nemusí chtít spát, ale až si na vás zvykne, určitě se mu zalíbí. Kočka prospí většinu svého života, natož takové kotě, to potřebuje hodně spánku. A tak bychom ho v něm nikdy neměli rušit. Za čas zjistíte, že si váš miláček našel spoustu útulných místeček, kde přes den spí a svůj pelíšek používá jen na noc, ale to je úplně normální.

Škrabadlo je něco, o co si váš kocouř bude brousit drápky. Může to být nějaké prkénko, nebo starý koberec připevněný na zeď. Můžete mu také pořídit škrabadlo ze sisalu a třeba rovnou i s malým odpočívadlem, ale co je hlavní - musí ho mít ještě než si ho přivezete domů. Jinak si zvykne škrabat to co nemá, a nebude to jeho chyba, protože on si drápky někde obrousit musí. Je to vaše chyba pokud mu to neumožníte. Nestěžujte si pak na škrábance na nábytku a na roztrhanou pohovku.

Musíte mít také přepravku, ve které si koťátko odvezete. Až si pro kotě pojedete, dejte do ní nějaký svůj už nošený oděv, aby si kotě zvyklo na pach nového domova. Bude to pak pro něj schůdnější. Přepravka by měla být dostatečně velká a pevná, aby se v ní vaše kotě cítilo pohodlně i v dospělosti. Některé přepravky nejsou dost pevné (plast, z kterého jsou vyrobeny je měkký a dvířka nedoléhají) a kocouř by z ní mohl vyklouznout.